Když chybí spontaneita a hra

Přílišná snaha potlačit své spontánní pocity, impulzy a rozhodnutí, nebo naplnit rigidní, internalizovaná pravidlá a očekávání o výkonu a etickém chování, často za cenu šťěstí, sebevyjádření, oddechu, blízkých vztahů, nebo zdraví. Typicky vzniká v rodinách vážnych, s vysokými nároky a někdy trestajících. Jsou zaměřeni na výkon, povinnosti, perfekcionizmus, pravidla, skrývání pocitů a vyhýbání se chybám místo radosti a oddechu. Obvyklý je pesimizmus a obava, že všechno se pokazí, jestli člověk sleví ze své opatrnosti. Řadíme sem schéma pesimizmu, emoční inhibície, perfekcionizmu a sebetrestání.

1.Bojím se, že ztratím kontrolu nad tím, co dělám.
2.Mám obavu, že bych někoho mohl(a) vážně zranit (fyzicky nebo citově), pokud se můj hněv vymkne kontrole.
3.Cítím, že musím kontrolovat svoje emoce a impulzy, nebo se pravděpodobně stane něco špatného.
4.Hromadí se ve mně hodně hněvu a rozmrzelosti, které nevyjádřuji.
5.Jsem příliš sebevědomý(á) na to, abych druhým ukazoval(a), že je mám rád(a), nebo že mě zajímají.
6.Přijde mi trapné vyjádřovat své pocity druhým.
7.Je pro mě těžké být vřelý(á) a spontánní.
8.Kontroluji se natolik, že si lidé myslí, že nic necítím.
9.Druzí lidé mě vnímají jako emocionálně napjatého(napjatou).
10.Nemohu připustit, abych byl druhý(á) nejlepší. Musím být nejlepší ve všem, na čem mi záleží.
11.Chci mít všechno v perfektním pořádku.
12.Musím toho zvládnout tolik, že nemám čas odpočívat.
13.Dělám věci naplno, “dost dobře” mi nestačí.
14.Málokdy jsem s výsledkem spokojený(á), vždy to jde ještě lépe.
15.Můj partnerský vztah trpí tím, že jsem stále pod velkým tlakem.
16.Zasloužím si tu nejtvrdší kritiku, když se dopustím nějaké chyby.
17.Často obětuji svoje potěšení, abych naplnil(a) své standardy.
18.Jsem asi hodně ctižádostivý(á).