Když mozek zkresluje realitu… bludy, iluze a halucinace

Mezi nejčastější mýty v psychologii patří zaměňování schizofrenie a mnohočetné poruchy osobnosti (rozštěp osobnosti). Oproti vzácné vícečetné poruše se schizofrenie (z řeckého schizein – štěpit a fren – mysl, tedy doslova rozštěp mysli) během života vyskytne u 1% populace. Schizofrenie se může projevovat velmi různorodě. Typicky je něco „navíc“ (např. bludy a halucinace), nebo naopak něco „chybí“ (např. emoční apatie, snížení aktivity, neradostnost). Diagnóza schizofrenie neznamená, že člověk nemůže žít normální život. Obtíže spojené s tímto onemocněním zachycuje například film „Čistá duše“, inspirovaný skutečným příběhem talentovaného matematika Johna Nashe. Se schizofrenií žili i osobnosti jako Vincent van Gogh nebo Isaac Newton.

Blud – když v mysli vznikají zvláštní přesvědčení…

Blud je nepravdivé, nevyvratitelné a chorobně vzniklé přesvědčení. Tato porucha myšlení se často vyskytuje u schizofrenie, ale může být i symptomem jiných onemocnění. Nejčastěji se týká kontrolovanosti, spiknutí, ovládání, ovlivňování, nadpřirozených schopností atd. Blud není (ve vašich očích) „chorobné“ přesvědčení kolegy o určitém politickém tématu. Jedná se skutečně o bizarnosti v důsledku změny rovnováhy hladin chemických látek v mozku.

Blud se často rozvíjí postupně. Začíná nejasným pocitem, že se kolem něco zvláštního děje. Toto bludné ladění se pak krystalizuje v zřejmý blud prostřednictvím „aha-zážitku“. Jako příklad uveďme případ 25-leté ženy, která začala nejasně tušit, že se kolem ní děje nějaké spiknutí. Nedokázala přesně formulovat, co to je, dokud si nepřečetla v časopise článek o čipování vzácných zvířat. Náhle jí došlo, co se děje (aha-zážitek): tajně ji uspali a do hlavy jí vložili čip, kterým ji nyní sledují, kontrolují, ovládají a vkládají do hlavy myšlenky a slova. Jsou do toho zapojeni i sousedé, kteří si na balkon umístili satelit, aby ji sledovali. Celá organizace je napojena na mezinárodní a meziplanetární síť. Na psychiatrii se tato žena dostala přes chirurgii, kam přišla s žádostí o vyoperování čipu z hlavy (příklad z Orel, Facová & kol., 2009).

Pokud se setkáme s člověkem s bludným přesvědčením, je důležité pamatovat si dvě pravidla:

  1. Blud NEVYMLOUVÁME („To je blbost, lžeš, tvá matka není mimozemšťanka a nemá v hlavě anténu“).
  2. Blud NEPOTVRZUJEME („Nyní je jasné, proč tvá matka nosí klobouky. Schovává pod nimi anténu! Že mě to nenapadlo dřív…“). To však neznamená, že člověka nevyslyšíme.

Iluze – když svět vnímame zkresleně…

Zatímco blud je poruchou myšlení, u iluzí a halucinací mluvíme o poruchách vnímání. V obou případech vnímá člověk vnější svět zkresleně. Na rozdíl od halucinací vycházejí iluze z reálného objektu, který vnímáme, ale náš mozek ho nepřesně zpracuje. Může se jednat i o projev únavy, úzkosti (dítě jde do sklepa a v každém stínu vidí Bubák), velkého očekávání (někoho vyhlížíme tak dlouho, že ho vidíme v každém člověku) nebo omezenosti našich smyslů (např. Lžička ponořená ve vodě vypadá jako zlomená). Kouzelníci využívají iluze pro svá představení a podléhají jim všichni lidé.

Halucinace – když vnímáme to, co neexistuje…

Halucinace jsou šalebné vjemy, které nejsou založeny na vnímání reálných objektů. Halucinující člověk vidí, slyší a cítí podněty, které ve skutečnosti neexistují. Zajímavé je, že i mozek halucinujícího se chová, jakoby dané podněty opravdu vnímal – aktivují se příslušné centra zraku, sluchu, čichu, chuti atd. Kromě schizofrenie mohou být příznakem intoxikace nebo deliria. U pravých halucinací člověk nedokáže rozeznat, co je skutečné a co není. Pokud něco „vidím, ale vím, že to není skutečné“, mluvíme o pseudohalucinaci a nejedná se o patologický jev. Halucinace mohou být velmi nepříjemné a obtěžující (nadávající hlasy, hadi vylézající z otvoru, pach spálené gumy, vkládání cizích myšlenek…), ne vždy to tak však musí být (např. Hlasy, které dlouho dobře radili programátorovi s prací, dokud neprevládly nefunkční bizarnosti). Pro diagnózu schizofrenie musí určité příznaky trvat alespoň měsíc. Je také důležité, aby psychiatr vyloučil jiné možné příčiny (např. Nádor na mozku).

Zajímá vás o fungování mozku a různých psychických poruchách více? Doporučuji velmi čtivě napsanou knihu „Člověk, jeho mozek a svět“, která je také hlavním zdrojem tohoto článku: Orel, M., Facová, V. a kol. (2009). Člověk, jeho mozek a svět. Praha: Grada.

Článek psán pro web www.mentem.cz