Co je při volbě povolání opravdu důležité

„Správnou volbou povolání pomůžete sobě i druhým – váš život bude zajímavější a uspokojivější, a navíc můžete pomoct vyřešit ty nejnaléhavější problémy světa.“ (www.80000hours.org)

 

80 000 hodin – právě tolik stráví průměrný člověk za svůj život prací. Výše uvedená webová stránka pomáhá vybrat povolání, ve kterých může mít těchto 80 000 hodin pozitivní dopad na společnost. Důležitou roli však hraje i efektivita. Například takový Superman by své schopnosti využil lépe, kdyby v oblastech ohrožených infekčními nemocemi roznášel vakcíny. Podobně je to s učiteli nebo lékaři – tato zaměstnání mají přímý pozitivní dopad, z něhož však těží jen omezený počet lidí.

Podívejme se také na opačný příklad, tedy situaci, kdy je dopad nepřímý, ale masivní. Rakouský biolog a lékař Karl Landsteiner v roce 1900 objevil krevní skupiny, čímž umožnil transfuze krve bez ohrožení pacienta. Efektivnost znamená využití svých schopností pro pomoc lidem, ať už přímou, nebo nepřímou cestou. Při volbě povolání tento významný faktor pracovní spokojenosti ovšem často přehlížíme a svůj pohled zužujeme na to, co nám jde a co nás baví. Ráda bych vám proto ukázala, že na některé aspekty volby povolání (červené podnadpisy) lze nahlížet i jinak (zelené podnadpisy).

 

Následujte svou vášeň, jděte za svým snem? 

Většinu lidí baví hudba, sport nebo umění. Na živobytí si ovšem těmito činnostmi vydělá jen zlomek z nich. Americké filmy nám často ukazují nepravděpodobné příběhy úspěchu, čímž v nás vytvářejí nerealistickou představu, že takový sen se splní každému. Spousta z nás ale žádný podobný sen nemá – a to je naprosto v pořádku. Když si volíme povolání, nemůžeme vědět, jestli nám profese půjde, nebo jestli nás bude bavit, protože jsme ji nikdy nevyzkoušeli.

 

 

Zkoušejte různé činnosti a nechte svou vizi, aby se vyvíjela přirozeně.

Nevědět, co chceme dělat nebo kde chceme být za deset let, je normální. Kdybychom se drželi jediného životního cíle, zastavíme se v našem přirozeném vývoji předčasně. Například Steve Jobs se původně chtěl věnovat zen buddhismu a rozvoj technologií bral jen jako možnost rychle si vydělat peníze. Ve vášeň se jeho práce proměnila postupně.

 

 

Vybírejte si povolání na základě školních předmětů, které vás baví?

Potíž je v tom, že nás většinou nebaví to, co nám nejde. Spousta studentů si v průběhu školní docházky vypěstuje k některému předmětu odpor, což může souviset s různými faktory: náplň předmětu se jeví jako nudná a nevyužitelná; na dostatečný vhled do tématu není dostatek času; pedagog má přehnané, nebo naopak až demotivačně nízké nároky; znechutí se nám neférovostí apod. Kvůli těmto náhodným vlivům třeba zavrhneme studijní obor, který by nás za jiných okolností mohl bavit.

 

 

Můžete být úspěšní i ve věcech, které vám ve škole nešly.

Sal Khan, zakladatel vzdělávací platformy KhanAcademy, přirovnává proces učení ke stavbě domu. Nejdřív je nutné vystavět pevné základy. Pokud je počasí nepříznivé, nebo se zpozdí dodávka nutného materiálu, původní plánovaný termín dokončení stavby se musí posunout. Další patro začneme stavět až po precizní technické kontrole.

Například na hodinách matematiky to ale obvykle probíhá jinak. Dle osnov se něco učíme, procvičujeme to a pak si z daného učiva napíšeme písemku. Část žáků dostane jedničku, ostatní mají v učivu ještě mezery. Přesto není dost času, aby bylo každému studentovi dovysvětleno, co dosud nezvládl. Jde se dál a nové patro se staví i na nejistých základech. S každým dalším patrem hrozí, že celý dům spadne jako domeček z karet. Kdysi se předpokládalo, že naučit se číst a psát dokážou jen ti nejchytřejší lidé. Co všechno byste zvládli vy, kdybyste „dostavěli základy“?

 

 

Musíte si dobře vybrat na první pokus?

Pokud po roce studia zjistíte, že daný obor pro vás není vhodný, nevadí – i uvědomění si toho, co nechcete, je pro vaše další směřování cenná informace. Na první škole můžete získat znalosti, dovednosti a kontakty, které vás v kombinaci s druhým oborem udělají na trhu práce jedinečnými. Největším rizikem špatného výběru je, že se neodhodláte zkusit to jinak.   

 

 

Ve věku 20-30 let se zaměřte na budování širšího kariérního kapitálu.

Vybudovat si flexibilní kariérní kapitál je lepší, než si hned vybrat úzce zaměřenou specializaci. Různorodé dovednosti a kontakty můžou v budoucnu zajistit lepší pozici v mnoha různých situacích. Užitečné je mít kombinaci tvrdých dovedností (např. naučit se základy programování, rozumět hlavním principům ekonomie, psát kvalitně v angličtině) a měkkých dovedností (např. vést lidi, efektivně komunikovat). Dobrovolnictví v neziskové organizaci nebo psaní blogu jsou příklady aktivit, které k budování kariérního kapitálu přispívají. Širší rozhled umožňuje nacházet zajímavé niky pro seberealizaci.

 

Pokud chcete být v práci spokojení, myslete při volbě povolání i na možný společenský dopad. Nebojte se vstupovat i do uliček, které můžou být slepé, jen v nich nezůstaňte bezradně sedět. 80 000 hodin je dost na to, abyste se mohli párkrát ztratit, a přesto být nakonec, ve velkém či malém, pro společnost užiteční.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *